Ta se mi moc líbí Zuzko.

A tak jsme jako rodina doma dostali hru Guinessovy rekordy, respektive na kartičkách jsou otázky (A, B, C, D) na nějaký rekord a kartičky různých barev s možnostmi odpovědí a jedna z otázek je, kolik Daleků tvoří největší soukromou sbírku postaviček Daleků.
No strašně mě to potěšilo a teď už tedy ten počet vím. A jak mě naštvalo, když jsem se netrefila, šlověk by neřekl, že někdo doma může mít 571 Daleků.

A kdo jich ma tolik? Davros? ☺
Jeste jsme tam potkali auto z pujcovny,ktera pojmenovavala vozy po SF postavach, a jmenovalo se Dalek. No fuj, jezdit v Dalekovi.

Finále 2. série The Librarians - DeLorean jsem v místnosti s věcmi na cestování časem v Knihovně čekal, ale že tam mají i TARDIS mě překvapilo...

Dík za připomenutí, úplně jsem zapomněla, že jsem na ně koukala, tak si asi dneska dam maraton.

EDIT: Ale stejně si nemyslím, že je to pravá TARDIS. Nějak se mi nechce líbit, že by jí někdo ze Země byl schopný Doktorovi zabavit.

Nedávno jsem viděl jeden dokument o vesmíru, který se zabýval mimozemským životem a když tam mluvili o tom, jak si představujeme mimozemšťany, tak tam byly záběry z DW (cybermani, sontarani, aj.)

Nevím jestli někdo hrajete hry ve stylu escape game na tabletech nebo mobilech, ale nedávno jsem se dostala k jedné, která se jmenuje "escape through time" a ve 4. levelu je tam místnost, co vypadá jako tardis 1. doctora. Akorát je škoda, že tu lokaci pojmenovali jako vesmírnou stanici TERRA v roce 2085 Dokonce je tam na podstavci i pandorica

Dnes jsem narazila na jednu pěknou v knize "Divné hlášky z knihkupectví" od Jen Campbellové. Uvádím v originále, protože to se dá najít na netu, přepisovat celé z knihy se mi to nechtělo, neangličtinářům se omlouvám.

Customer: "Do you have 'Dr. Who and the Secrets of the Hidden Planet of Time'?"
Bookseller: "I'm not familiar with that one. Hang on and I'll check our system for you... I'm afraid I can't find it in our database or a reference to it online. Are you sure you've got the right title?"
Customer: "No, not at all. I don't know that it actually exists."
Bookseller: "What do you mean?"
Customer: "Oh, I was just driving to work yesterday and I thought up the title and I thought, 'Now that sounds like the kind of book I'd like to read,' you know?"

Mně to zní jako jeden z těch konceptů od pana Pratchetta, kdy myšlenky a nápady poletují vzduchem a občas trefí někoho do hlavy a inspirují ho. A tohohle pána zrovna trefila ta, co s trochou štěstí mohla trefit DW spisovatele a ten mohl vytvořit nezapomenutelný příběh.
Anebo ta kniha bude existovat v budoucnosti a díky zaškobrtnutí v čase (zcela jistě způsobeném aktivitami Daleků) si na ni zákazník vzpomněl už v době, kdy ještě neexistovala.

Mně by nejvíc dostalo, kdyby si tohle přečetl nějaký spisovatel a tu knížku fakticky napsal... Přiznám se, že sama jsem trochu v pokušení použít to v povídce, jen mě k tomu ještě nenapadla ta povídka

Včera jsem asi posté sledovala s dětmi Auta 2. Je tam scéna, kdy jsou britští tajní agenti Finn a Holly přivázáni v ozubených kolech uvnitř Big Benu (pardon, Big Bentleye). Kola se pomalu otáčejí a vypadá to, že je rozdrtí.

Finn: Zemřít v hodinách? Dalo by se říci, že nadešel náš čas.
Holly: Čas? To je ono! (začíná se vrtět a vystřeluje kamsi nějaké paprsky)
Finn: Co to děláte?
Holly: Zkouším vrátit čas. Kéž by se mi podařilo obrátit polaritu...

No řekněte, není tohle narážka?