Podotknu, že jsem diskusi nečetl. Závoj smutku je první Doktorova kniha, která se mi dostala do ruky. A ještě, než jsem ji začal číst přišlo první zklamání - a to je zvolená velikost písma a mezery typu "grand canyon".
Vytisknout knihu běžným stylem/fontem/nebo jak se tomu nadává, tak by měla třetinový počet stran. Tím by byla i méně lákavější a hlavně by byla i levnější.. tohle beru jako podvod na fanoušky.
Těžko říct, jestli za to vděčíme místnímu nakladatelství a v zahraničí vychází doktor jako tenký paperback, nebo jestli je to takhle všude..

Těch pár anglických knížek, co jsem viděla na stánku na Whoconu, mělo podobný formát jako český Závoj smutku. Já je čtu elektronicky, víceméně zatím jen ty s renewed Doktory, a rozsahově jsou všechny zhruba stejné - krátké. Kvůli cílení na mladší čtenáře? Nevím.

Jsem teda Závoj smutku dočetl.
Ale dalo mi to vážně zabrat, nebýt Doktorovského absťáku, tak bych se tím nejspíš neprokousal ( asi jsem moc náročný, za posledního čtvrt roku jsem odložil 10 ze 12ti knih).
Kdybych Doktora neznal ze seriálu, tak by byla kniha naprosto nečitelná, protože by čtenář nechápal co je Doktor s prominutím za kreténa, že pořád dělá piruety, šermuje rukama atp. Ale když 11. znáte, tak to člověk pobere. =) Byť to v knize působí tak nějak divně..

Překlad - sonáč mi trhal oči mnohem méně, než jsem čekal. Co mi vadilo DALEKO VÍCE je to stejné, co mi vadí na českém dabingu - že si překladatelé ( neberte osobně, překladatelský týme), myslí, že jsme takoví kreténi, že nám musí vše dát do Českého ekvivalentu, jinak to nepochopíme.
Příklady - "Kaiser s Lábusem" Já opravdu silně pochybuju, že v originále byli dva policajti přirovnáni ke Kaiserovi s Lábusem. Díky titulkům člověk může v originále slyšet, co postavy řekly doopravdy. Buď to pochopím a pobavím se, nebo to nepochopím VYHLEDÁM SI O CO ŠLO, dovzdělám se a pobavím se stejně tak. Kdežto z "Kaisera s Lábusem" se nepobavím, ale akorát vytočím.
To stejné s tím, že Doktorovi říkali všeljak a jeden víkend dokonce Božka. Božka? Obecně nejsem zastáncem překladu jmen.. (výjimka zeměplocha). To mne fakt dokáže naštvat.. na základě čeho se rozhodujete, jak moc jsou čtenáři blbí aby něco pochopili, nebo nepochopili? A proč jim berete tu radost z pochopení/nalezení nepochopeného? Asi proto, jak už tady bylo psáno - knížka je až moc cílená na děti.

Doufám, že to neznělo moc tvrdě, protože to byly jediné výtky k překladu a ty se během čtení ztratily pod opravdu špatným příběhem. Určitě dám ještě šanci jiným knížkám s Doktorem, ale dám si zatraceně pozor, aby nebyla od Donbavanda.

Dočetla jsem včera. Kniha měla svoje momenty, ale popravdě, kdybych nebyla tak nadšená z DW obecně, asi bych jí odložila v polovině.
Nejvíc mi, což je docela smutné, vadil Doktor. V seriálu mam ráda všechny inkarnace, které jsem zatím měla možnost poznat (tj 1-4 a 9-12). Takže i jedenáctého. S tím, že jsou sice momenty, kdy mi ta jeho potrhlost/dětinskost (či jak to nazvat) vadí, protože mi přijde, že už je to trochu tlačené, ale Matt Smith je vlastně fajn a tak nějak jsem to tolerovala. Většinou jsem ho měla radši ve vážnějších momentech. Nicméně v knize mi zrovna tahle 'odlehčená' složka jeho povahy přišla podaná dost nešťastně a působí to celé mnohem násilněji, než v seriálu. Zkrátka jsem z toho měla pocit: 'Doktor musí být vtipný za každou cenu, haha, smějte se! Jaktože se nejsmějete??!!'
Ale ano, občas jsem se i pousmála, to musím uznat.
Děj... no, jak říkám, měl své momenty. Klauny sice taky moc nemusím, ale ono šlo spíš možná obecně o nějaké šíření pozitivní energie. Taky mi přišlo, že to celé je až moc zaměřené na mladší diváky. I když jsem četla knihy zaměřené na mladé diváky, které se mi líbily a kde jsem si tenhle faktor vůbec neuvědomovala.
Sonáč mi taky zní divně. Jinak je pravda, že kdysi dávno Doktor opravdu používal sonický šroubovák jako šroubovák. Dokonce to udělal dvakrát! Poprve to bylo ve Fury from the Deep: https://youtu.be/1Y8YsHXhOnc?t=2m49s
A souhlasím s výše napsaným názorem na převod nám neznámých pojmů do nám známých pojmů. Někdy to asi nevadí, ale občas to působí dost křečovitě. Zrovna Kaiser s Lábusem mě úplně udeřili do očí, protože jsem zkrátka měla velmi intenzivní pocit, že to tam nepatří.
Astrid se hádám zjevovala Doktorovi proto, že to byla nejčerstvější vzpomínka na někoho, kdo umřel. Aspoň myslím.

Česky vydané knížky s Dvanáctým Doktorem jsou podle mě o dost lepší než ty dvě s Jedenáctým.

Zejména Roj hrůzy a nejnovější Dávný čas především mě mile překvapily. Silueta se docela dá, Generace Velkého třesku je poněkud WTF a Královská krev je dost podprůměrná - asi tak stejně jako Závoj smutku a Dalecká generace.

Nakonec zdaleka nejlepší jsou adaptace Addamsových epizod Shada a Město mrtvých.

Kdybych měla seřadit knížky o Doktorovi, které jsem zatím četla - pak bezkonkureční je Shada.
Silueta je dobrá - Dvanáctý se do ní hodí perfektně.
Závoj smutku nic moc.
Královská krev fakt hodně podprůměrná(troufám si říct, že nedosahuje ani kvalit mnohých amatérských fanfikcí).
No, a Město mrtvých jsem dostala pod stromeček, takže uvidíme (ale začíná to slibně )