#3964 od Meisiluosi
12 kvě 2016 18:12
Mýmu Doktorovi je dneska rovnejch dvacet, takže si dovolím pár vět k tomu nepopulárnímu pilotu z roku '96.

Zůstanu při věcech, které mám na tom filmu ráda, protože výročí, a protože bahna už se nakydalo (a ještě nakydá) dost. Čímž rozhodně netvrdím, že na tom počinu není co kritizovat (ke kritizování je toho věru hodně), ale mileráda to přenechám někomu jinému. 8-)

...důvody, kvůli kterým se k DW z šestadevadesátého vždycky ráda vrátím:
Grace - chemie mezi Daphne Ashbrook a Paulem McGannem v tomhle filmu zachraňuje hodně, Daphne navíc nemá nejhorší komediální načasování - a co se Grace samotné týče, IMHO to byla postava s potenciálem (osobně tam vidím záblesky Marthy i Donny a pohádám se s každým, kdo mi to bude chtít rozmluvit...;-))
Vizuál - je to hezky nasnímaná, zručně komponovaná věc a i přes to, že se to celé z naprosté většiny odehrává v prachobyčejném Vancouv... chci říct v San Fran, vypadá to prostě zatraceně dobře.
Tardis - ta taky nikdy nevypadala líp - a rozhodně je to zatím jediná Tardis (možná s výjimkou té Dvanáctého), ve které by se mi líbilo (a které *fakt* věřím, že je bigger on the inside).
'I suppose I am... Jelly baby, officer?' - jestli celou tu scénu nemilujete, je s váma něco špatně...;-)
Chang Lee - tady, přiznám se, zapracovaly moje osobní preference; prostě mě potěšilo vidět prominentní postavu asijskýho původu; plus Changova prvotní reakce na bigger-on-the-inside Tardis byla priceless.
...a teď nepopulární názor:
Master - já vím, já vím, Roberts je tady campy as hell, ale já Robertse odjakživa tak nějak ráda; můj oblíbenej Master to sice není, ale to neznamená, že mě nebaví.

...a samozřejmě Doktor, nuff said... Rozvádět a obšírně komentovat snad netřeba. ;)


No a v neposlední řadě - fakt, že se tehdy někdo o tu resuscitaci DW vůbec pokusil. Možná ne nejšťastněji a určitě ne právě nejúspěšněji, ale přece. A čert ví, jestli bychom dnes měli nějaké nové epizody ke koukání, kdyby před 20 lety nevznikl ten zatracovaný neúspěšný pilot.

Takže DW The Movie a Osmičce třikrát zdar (a hádejte, co si dneska pustím ke kafi)!
#3970 od Sára
13 kvě 2016 09:09
Co si pustíš ke kafi? Že by Hell Bent? :D
Ne, teď vážně, mně se ten film líbil (otázkou ovšem, jak by se vyvíjel seriál, pokud by se natáčel a na jeho produkci se podíleli Američané). Byl to takový přechod od těch klasických a mnohdy docela naivních dílů k současným, třebaže se na tu současnost muselo čekat dalších dvacet let.
Úvod, kdy Sedmý Doktor popíjí čaj v TARDIS tak "vyšperkované",jak jsme ji snad ještě nikdy předtím neviděli, mi sice přišla spíš jako parodie na britský způsob života, ale scéna se střelbou byla fakt dobrá. Vyjít z TARDIS a být skosen palbou, aniž by se pořádně dostal ke slovu a útočníkům jejich nebohulibé chování vymluvil, to se Doktorovi jen tak nestane. A i když jsem věděla...regenerace a tak, stejně mi přejel mráz po zádech.
Grace byla fajn - vždycky mě baví sledovat, jak nová společnice (v tomhle případě tedy spíš komplicka) prochází tou proměnou od nedůvěry a odmítání přes smíření se se situací až po nadšené spojenectví s Doktorem.
S Masterem jsem problém neměla. Byl prvoplánově zlověstný, stejně jako všichni klasičtí Masterové, trochu ale ubylo podle mě těch teatrálních gest a výhružek. Osobně ale preferuju Mastera Simmova.
Každopádně Paul McGann by byl Doktor jako víno...a to neříkám jen proto, že jsem jeho předchůdci nijak nepřišla na chuť.
#3972 od Zuzka
13 kvě 2016 20:42
Ale Sáro, Paul McGann by nebyl Doktor jako víno, on je Doktor jako víno!
Až teď jsem si uvědomila, že pokud bych počítala TV díly a audio příběhy, tak jsem asi s osmým Doktorem viděla/slyšela nejvíc příběhů ze všech Doktorů. Wow, tak to mě doteď vůbec nenapadlo.

Osmý Doktor je prostě úžasný. A jelly baby scéna taktéž.

Ve filmu mi moc nesedla Grace, ani nevím proč. A jinak ten film má svou atmosféru. Promítal se vloni na Whoconu. Zezačátku se všichni pochechtávali, ale postupně to publikum vtáhlo a v půlce už všichni fandili Doktorovi celým srdcem:-)
#3973 od Sára
14 kvě 2016 14:29
Myslela jsem to tak, že kdyby byl dostal prostor natočit tolik sérií jako jeho předchůdci, aby se s ním mohl důkladně sžít nejen posluchač, ale i divák. Audiopříběhy jdou zatím pořád mimo mě, ale doufám, že jednou, než umřu, si jich ještě pár užiju :D
#3975 od Tessuna
15 kvě 2016 16:35
Promítání na Whoconu, které zmínila Zuzka, můj názor na tenhle film trochu nalomilo; a tahle obhajoba ho dorazila. Včera jsem zhlédla a skoro s překvapením jsem shledala, že se mi to vlastně líbí. Něčím mi připomíná Star Trek IV - Návrat domů (film, tuším, též hojně kritizovaný, ale mám na něj hezkou vzpomínku z dětství, a růžové brýle nostalgie zkrátka odfiltrují všechny nedostatky) - to něco by možná mohlo být San Francisko? A ze všech mých původních námitek vlastně zbyly jen dvě: Oko harmonie mi přijde hrozně nepřesvědčivé, ale já mám tenhle problém všeobecně u zvláštních efektů scifáren z 90. let - nevím, čím to je a kam se poděla příslovečná magie let 80., ale prostě ne. A Master... s ním mám jen ten problém, že přesunem z Británie do USA si zjevně spletl seriál a stal se tak trochu goauldem.
A pak taky nepochopím, proč Grace s Doktorem nezůstala. I když její "Zůstaň ty se mnou" bylo originální a dojemné, copak jí to nedochází? Všechen prostor a čas. Mohl ji vzít na úplně první premiéry všech jejích oblíbených oper...
#3976 od Zuzka
15 kvě 2016 20:06
Jo, to by mohl. Jenže pravděpodobněji by ji vzal do bažin, mezi bitevní linie hmyzolidí a strojů, do pterodaktylova hnízda při krmení mladých nebo doprostřed vikingského nájezdu. A to nemluvím o Dalecích. Je to totiž Doktor:-)
Možná proto Grace nemusím, že nebyla Doktorem natolik fascinována, aby s ním zůstala. Nevím.
#3978 od Angi
15 kvě 2016 21:36
Zuzko ted jsi to zabila. =))))))))))))

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků